V roce 2024 činila míra nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie ve věkové skupině 15 až 74 let 5,9 %, což je nejnižší hodnota od roku 2015, přičemž se pohybovala od 3 % (v Česku a v Polsku) po 11,4 % ve Španělsku. Nezaměstnaným je podle metodiky Eurostatu každý občan, který je bez zaměstnání a v předchozích čtyřech týdnech aktivně hledal práci a současně je schopný nastoupit do zaměstnání během dvou týdnů.
- EU: Dlouhodobá nezaměstnanost za rok 2024 činila 1,9 %
- Negativní důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti
- Podpora v nezaměstnanosti náleží po omezenou dobu
- Dlouhodobá nezaměstnanost a státní pokladna
- Pozitivní přístup a zvyšování znalostí a dovedností
- Kde je dlouhodobá nezaměstnanost nejvyšší a nejnižší?
EU: Dlouhodobá nezaměstnanost za rok 2024 činila 1,9 %
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti za celou Evropskou unii činila v loňském roce 1,9 %, což je opět jedna z nejnižších hodnot. Nejvyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti v loňském roce byla v Řecku (5,4 %), ve Španělsku (3,8 %) a na Slovensku (3,5 %). Nejnižší míra dlouhodobé nezaměstnanosti byla v Nizozemí (0,5 %), na Maltě (0,7 %), v Česku, v Polsku a v Dánsku (0,8 %).
Čtěte také: Nárok na vyšší podporu v nezaměstnanosti přijde později. Rozdíl bude v tisících
Negativní důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti
Dlouhodobě nezaměstnaní občané ztrácejí pracovní návyky a jejich získané pracovní znalosti a dovednosti zaostávají. Čím déle nezaměstnanost trvá, tím je složitější najít si nové pracovní uplatnění. Dlouhodobá nezaměstnanost má samozřejmě negativní vliv na rodinný život, kdy významně klesá životní úroveň a mnohdy stojí za rozpadem rodiny.
Podpora v nezaměstnanosti náleží po omezenou dobu
V Česku, stejně jako v ostatních členských zemích Evropské unie, je podpora v nezaměstnanosti vyplácena po omezenou dobu. V Česku se nárok na podporu v nezaměstnanosti liší podle věku, občané do 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců, ve věku 50 let až 55 potom 8 měsíců a nad 55 let již 11 měsíců. Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká při získání minimální doby pojištění vždy, bez ohledu na výši příjmu a životní situace, což je zásadní rozdíl oproti sociálním dávkám.
Dlouhodobá nezaměstnanost a státní pokladna
Z pohledu státu je dlouhodobá nezaměstnanost rovněž velkým problémem, protože je hlavním důvodem vzniku závislosti na sociálních dávkách. Zaměstnanci odvádějí ze své hrubé mzdy daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění. Naproti tomu nezaměstnaní občané nejdříve čerpají podporu v nezaměstnanosti a následně sociální dávky. Fakt, zda je člověk zaměstnaný nebo nezaměstnaný, má velký dopad na hospodaření státu.
Tip: Berete průměrnou mzdu, kdy dosáhnete na průměrný důchod?
Pozitivní přístup a zvyšování znalostí a dovedností
Žijeme v hektické době, kdy se změně pracovní pozice vyhne poměrně málo zaměstnanců. V praxi tak vznikají nové pracovní pozice a jiné zase zanikají. Většina Evropanů tak během své pracovní kariéry několikrát změní práci. Krátkodobé nezaměstnanosti se v některých případech nelze vyhnout. Důležité je však být pozitivní a aktivní. Přestože mají na trhu práce lepší výchozí postavení občané s požadovanými znalostmi a dovednostmi, tak aktivní osobní přístup je velmi důležitý.
Kde je dlouhodobá nezaměstnanost nejvyšší a nejnižší?
V tabulce níže máme uvedenu míru dlouhodobé nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie za rok 2024. Vlády všech vyspělých zemí světa se snaží o vytváření podmínek pro zvyšování zaměstnanosti a minimalizování dlouhodobé nezaměstnanosti. Příznivé podnikatelské prostředí, podpora školství, propracovaná aktivní politika zaměstnanosti, to jsou jenom některé z vybraných možností, jak snižovat celkovou a dlouhodobou nezaměstnanost.
|
Země |
Dlouhodobá nezaměstnanost (v %) |
|
Nizozemí |
0,5 |
|
Malta |
0,7 |
|
Polsko |
0,8 |
|
Česko |
0,8 |
|
Dánsko |
0,8 |
|
Německo |
0,9 |
|
Irsko |
1,0 |
|
Rakousko |
1,1 |
|
Slovinsko |
1,1 |
|
Kypr |
1,3 |
|
Maďarsko |
1,5 |
|
Lucembursko |
1,6 |
|
Švédsko |
1,7 |
|
Francie |
1,7 |
|
Finsko |
1,8 |
|
Estonsko |
1,8 |
|
Rumunsko |
1,8 |
|
Chorvatsko |
1,8 |
|
Belgie |
2,0 |
|
Lotyšsko |
2,2 |
|
Bulharsko |
2,2 |
|
Litva |
2,3 |
|
Portugalsko |
2,4 |
|
Itálie |
3,3 |
|
Slovensko |
3,5 |
|
Španělsko |
3,8 |
|
Řecko |
5,4 |
Pramen: Eurostat – News Articles – „New lows for EU enemployment in 2024“, from 23. 5. 2025



Dacia Bigster, o které pořád sní spousta českých zákazníků, se vyrábí. S dieselem stojí zhruba 600 tisíc, ale je tu problém
Ceny dálničních známek v Česku porostou, roční bude od ledna už za víc než 2500 Kč
Na prodej je devadesátkové Ferrari pro chudé v perfektním stavu. Fiat za půl milionu je lákavá nabídka
Rakousko končí s nalepovacími dálničními známkami a zdražuje
Test Fiat Panda La Prima: Styl za dobrou cenu a automat k tomu
